Historie Wimbledonu
Počátek nejslavnějšího tenisového turnaje na světě je úzce spjat s počátky hry samotné. V sedmdesátých letech devatenáctého století si totiž major Walter Clopton Wingfield nechal patentovat novou sportovní hru pojmenovanou „sféristika“ (dnešní tenis), která se od roku 1876 stala součástí kroketového klubu, jenž se od následujícího jara přejmenoval na „All England Croquet and Lawn Tennis Club“ a při té příležitosti byl oznámen první ročník tenisového šampionátu (dnešní Wimbledon).
Premiérový ročník nejstaršího tenisového turnaje na světě se uskutečnil od 9. do 19. července 1877 ve dvouhře mužů. K prvnímu turnaji ženské dvouhry a mužské čtyřhry došlo v roce 1884. Ženská a smíšená čtyřhra se na Wimbledonu koná od roku 1913.
Původní areál tenisového klubu, který byl umístěn v ulici Worple Road, přestal s rostoucí popularitou turnaje stačit (jeho kapacita činila 7 000 osob), a proto byl v ulici Church Road vybudován areál nový. Slavnostní otevření obstaral roku 1922 tehdejší král Jiří V.
Pohled na současnou podobu All England Clubu (zdroj: bdp.com)
Championships éra (do r. 1967)
Ve svých počátcích dostal turnaj prostý název Wimbledon Championship. Ten mu vydržel až do otevření turnaje profesionálům.
Od druhého ročníku bylo zvykem praktikovat tzv. kvalifikační systém turnaje s vyzývacím finále. To spočívalo v tom, že vítěz předchozího ročníku měl automaticky právo startovat ve finále následujícího ročníku, aniž by musel projít kvalifikačním turnajem. V případě, že se účasti zřekl, stal se vítězem trofeje vítěz kvalifikačního turnaje. Tento systém, který automaticky zvýhodňoval předchozího vítěze, vydržel až do roku 1921. S otevřením nového areálu v roce 1922 bylo vyzývací finále zrušeno a vítěz předchozího ročníku musel stejně jako všichni ostatní nastoupit již do prvního kola. Od roku 1927 se začal uplatňovat také systém nasazování hráčů.
Kvůli světovým válkám se Wimbledon v letech 1915 – 1918 a 1940 – 1945 nehrál.
Open éra (od r. 1968)
Po French Open se v roce 1968 stal Wimbledon druhým Grand Slamem, který se otevřel profesionálům. Prvními vítězi dvouher úvodního otevřeného ročníku byly tenisové legendy Rod Laver a Billie Jean King. Laver potvrdil svou tehdejší dominanci obhajobou v roce 1969 a ziskem druhého čistého grandslamu, což se mu povedlo jako jedinému tenistovi na světě (prvního čistého grandslamu dosáhl ještě mezi amatéry v roce 1962).
Američanka Billie Jean King je díky celkovým dvaceti vyhraným trofejím společně s Martinou Navrátilovou nejúspěšnější tenistkou historie Wimbledonu. Svých kulatých dvacet trofejí rozdělila mezi amatérskou a open éru (první titul získala ve čtyřhře roce 1961 s krajankou Hantze a poslední v roce 1979 také ve čtyřhře a symbolicky s Navrátilovou).
Československá rodačka Navrátilová je navíc absolutní rekordmankou v počtu získaných trofejí v singlu. Na svém kontě jich má celkem devět. Mezi muži drží tento primát s osmi tituly Roger Federer.
Dějiště Wimbledonu
Od samotného začátku londýnského Grand Slamu k němu neodmyslitelně patří i slavný klub All England Club (celým názvem All England Lawn Tennis and Croquet Club) nacházející se v jihozápadní londýnské části Wimbledon. Klub jako takový byl založen již v roce 1868 v ulici Worple Road, kde také v roce 1877 začala tradice turnaje.
Po první světové válce v roce 1919 začala výstavba nového klubu na ulici Church Road, kam se původní klub v roce 1922 přemístil a zůstal v něm dodnes.
Kromě toho, že se v All England Clubu hraje Wimbledon, je samotný tenisový klub stále funkční. Jeho členové mohou areál využívat v sezóně od května do září.
Kurty v All England Clubu
V samotném areálu se nachází celkem 40 travnatých kurtů, z nichž je jich pro turnajové potřeby využíváno 18. Dalších 22 kurtů je určeno k tréninku. K dispozici jsou také kurty s antukou a umělým povrchem. Zvláštností je, že wimbledonské dvorce nenesou jména slavných tenistů, ale kromě centrálního dvorce jsou všechny označeny čísly (No. 1 Court, No. 2 Court apod.).
Wimbledon je jediný z Grand Slamů, který se dodnes hraje na trávě. Ta je stříhána na výšku 8 milimetrů.
Největším kurtem je Centre Court s kapacitou 14 979 míst. Jedná se o čtvrtý největší tenisový kurt na světě. Centrální dvorec stojí na svém místě od roku 1922, kdy byl areál v Church Road otevřen. Jeho původní kapacita 14 000 míst byla navýšena při přestavbě v letech 2007 a 2008. O rok později dostal Centre Court také zatahovací střechu, po které volali hráči i fanoušci z důvodu častých dešťových přeháněk již delší dobu. Zatažení či následné vytažení střechy trvá 10 minut.
Center Court v All England Clubu (zdroj: luxurylondon.co.uk)
Druhým nejvýznamnějším kurtem v areálu je No. 1 Court, jenž byl nově vystavěn roce 1997. Po rekonstrukci z roku 2019 je jeho aktuální kapacita 12 345 diváků. Při této úpravě mu byla nainstalovaná také zatahovací střecha. No. 1 Court nahradil původní kurt se stejným názvem, který v areálu stál již od dvacátých let minulého století. Kromě zápasů londýnského Grand Slamu na něm hrává britská tenisová reprezentace také zápasy Davis Cupu.
O dvanáct let mladší než No. 1 Court je No. 2 Court, jehož kapacita činí 4 000 míst. Poprvé se na něm hrálo v roce 2009.
Přehled rekordů
V přiložené tabulce najdete přehledný seznam nejúspěšnějších tenistů a tenistek co do počtu získaných titulů na londýnském Grand Slamu.
Hráči jsou rozděleni do dvou období. Tím prvním je období, kdy byl turnaj otevřen pouze pro amatérské hráče (do r. 1967) a tím druhým tzv. open éra (od r. 1968), tedy doba, od kdy mohou na turnaji startovat též profesionálové.
Historicky nejvíce titulů z Wimbledonu (20) mají na svém kontě dvě tenistky. Tou první je Američanka Billie Jean King (6x dvouhra, 10x ženská čtyřhra a 4x mix), která sbírala úspěchy v obou érách a tou druhou je československá rodačka hájící americké barvy Martina Navrátilová (9x dvouhra, 7x ženská čtyřhra a 4x mix).
| |
|
|
|
|
|
|
| |
Muži od r. 1877 |
|
| |
Rekord |
Éra |
Hráč |
Počet |
Roky |
|
| |
Nejvíce titulů – dvouhra |
Do r. 1967 |
 William Renshaw |
7 |
1881 – 1886, 1889 |
|
| |
Od r. 1968 |
 Roger Federer |
8 |
2003 – 2007, 2009, 2012, 2017 |
|
| |
Nejvíce titulů – čtyřhra |
Do r. 1967 |
Reginald Doherty
Laurence Doherty |
8 |
1897 – 1901, 1903 – 1905 |
|
| |
|
| |
Od r. 1968 |
 Todd Woodbridge |
9 |
1993 – 1997, 2000, 2002 – 2004 |
|
| |
Nejvíce titulů – mix |
Do r. 1967 |
 Vic Seixas |
4 |
1953 – 1956 |
|
| |
Od r. 1968 |
 Leander Paes |
4 |
1999, 2003, 2010, 2015 |
|
| |
Nejvíce titulů celkově |
Do r. 1967 |
Laurence Doherty |
13 |
1897 – 1906 (5x dvouhra, 8x mužská čtyřhra) |
|
| |
Od r. 1968 |
Todd Woodbridge |
10 |
1993 – 2004 (9x mužská dvouhra, 1x mix) |
|
| |
|
|
|
|
|
|
| |
Ženy od r. 1884 |
|
| |
Rekord |
Éra |
Hráč |
Počet |
Roky |
|
| |
Nejvíce titulů – dvouhra |
Do r. 1967 |
Helen Wills |
8 |
1927 – 1930, 1932 – 1933, 1935, 1938 |
|
| |
Od r. 1968 |
Martina Navrátilová |
9 |
1978 – 1979, 1982 – 1987, 1990 |
|
| |
Nejvíce titulů – čtyřhra |
Do r. 1967 |
Elizabeth Ryan |
12 |
1914, 1919 – 1923, 1925 – 1927, 1930, 1933 – 1934 |
|
| |
Od r. 1968 |
Martina Navrátilová |
7 |
1976, 1979, 1981 – 1984, 1986 |
|
| |
Nejvíce titulů – mix |
Do r. 1967 |
Elizabeth Ryan |
7 |
1919, 1921, 1923, 1927 – 1928, 1930, 1932 |
|
| |
Od r. 1968 |
Martina Navrátilová |
4 |
1985, 1993, 1995, 2003 |
|
| |
Nejvíce titulů celkově |
Do r. 1967 |
Elizabeth Ryan |
19 |
1914 – 1934 (12x ženská čtyřhra, 7x mix) |
|
| |
Dohromady |
Billie Jean King |
20 |
1961 – 1979 (6x dvouhra, 10x ženská čtyřhra, 4x mix) |
|
| |
Od r. 1968 |
Martina Navrátilová |
20 |
1976 – 2003 (9x dvouhra, 7x ženská čtyřhra, 4x mix) |
|
| |
|
|
|
|
|
|
Českoslovenští a čeští vítězové Wimbledonu
Jediným českým mužským vítězem wimbledonské dvouhry je dodnes pouze Jan Kodeš. Pražský rodák byl v roce 1973 navíc vůbec prvním Čechoslovákem, který na trávě v All England Clubu získal titul. Ještě před revolucí na něj stačily navázat pouze Helena Suková a Jana Novotná. Pod samostatnou českou vlajkou se našim zástupcům dařilo o poznání lépe!
Nejvíce titulů z Wimbledonu (celkem sedm) má dnes ve své sbírce Helena Suková. Té se podařilo čtyřikrát uspět v ženské čtyřhře (z toho 2x s Janou Novotnou) a třikrát v mixu (z toho 2x se svým bratrem Cyrilem). Hned za Sukovou je se šesti trofejemi Jana Novotná. Pro zesnulou tenisovou legendu byl památný především rok 1998, ve kterém dokázala zvítězit ve dvouhře i ženské čtyřhře zároveň. Další tituly z ženské čtyřhry přidala v letech 1989, 1990 (oba po boku Sukové) a 1995. V roce 1989 vyhrála ještě smíšenou čtyřhru.
Trojnásobným vítězem smíšené čtyřhry je Cyril Suk, jenž v roce 1992 vyhrál s Lotyškou Savchenko Neiland a v letech 1996 a 1997 se svou sestrou Helenou. V roce 2001 si titul z mixu připsal i Leoš Friedl, který hrál se Slovenkou Hantuchovou.
Veleúspěšným ročníkem pro české barvy byl r. 2011. Hlavní pozornost na sebe tehdy strhla teprve jednadvacetiletá Petra Kvitová, která dokázala vyhrát ženskou dvouhru (v roce 2014 svůj triumf zopakovala). Kromě ní však slavila vítězství v ženské čtyřhře Květa Peschke a v mixu Iveta Benešová.
V roce 2019 si svůj jediný vyhraný Grand Slam v kariéře užila i Barbora Strýcová, která triumfovala po boku tajwanské tenistky Hsieh Su-wei. Že se českým ženám na Wimbledonu dlouhodobě daří, potvrzují také dvojnásobné šampionky ze čtyřhry z let 2018 a 2022 Barbora Krejčíková – Kateřina Siniaková.
| |
Dvouhra – muži |
Dvouhra – ženy |
|
| |
|
- 2x Petra Kvitová (2011 a 2014)
- 1x Jana Novotná (1998)
|
|
| |
Čtyřhra – muži |
Čtyřhra – ženy |
|
| |
|
- 4x Helena Suková (1987, 1989, 1990 a 1996)
- 4x Jana Novotná (1989, 1990, 1995 a 1998)
- 2x Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková (2018 a 2022)
- 1x Květa Peschke (2011)
- 1x Barbora Strýcová (2019)
|
|
| |
Smíšená čtyřhra |
|
|
| |
- 3x Cyril Suk (1992, 1996 a 1997)
- 3x Helena Suková (1994, 1996 a 1997)
- 1x Jana Novotná (1989)
- 1x Leoš Friedl (2001)
- 1x Iveta Benešová (2011)
|
|
|
Sukovi patří mezi nejúspěšnější sourozenecké tenisové dvojice všech dob (zdroj: tenisovysvet.cz)
Již svůj jednadvacátý grandslamový titul oslavil na londýnské trávě srbský tenista Novak Djoković, jenž si ve čtyřsetovém finále poradil s australským bouřlivákem Nickem Kyrgiosem.
V dámském finále, jehož obě účastnice hrály své první grandslamové finále v životě, otočila zápas ve svůj prospěch Jelena Rybakina. Smutnou finalistkou byla Tuniska Jabeur.
Dramatické pětisetové finále mužské čtyřhry na svou stranu převážila australská dvojice Ebden – Purcel, která vyzrála na chorvatské duo Mektić – Pavić. Ženám ve čtyřhře vládly stejně jako na Australian Open české jedničky Krejčíková – Siniaková. Vítězství v mixu si užilo americko-britské duo Krawczyk – Skupski.
| |
|
|
|
|
|
| |
Turnaj |
Vítěz |
Finalista |
Výsledek |
|
| |
Dvouhra – MUŽI |
 Novak Djoković |
Nick Kyrgios |
4:6, 6:3, 6:4, 7:6 |
|
| |
Dvouhra – ŽENY |
 Jelena Rybakina |
 Ons Jabeur |
3:6, 6:2, 6:2 |
|
| |
Čtyřhra – MUŽI |
Matthew Ebden
Max Purcell |
 Nikola Mektić
Mate Pavić |
7:6, 6:7, 4:6, 6:4, 7:6 |
|
| |
|
| |
Čtyřhra – ŽENY |
 Barbora Krejčíková
Kateřina Siniaková |
 Elise Mertens
 Čang Šuaj |
6:2, 6:4 |
|
| |
|
| |
Čtyřhra – MIX |
Desirae Krawczyk
Neal Skupski |
Samantha Stosur
Matthew Ebden |
6:4, 6:3 |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
|
