Historie Australian Open
Vůbec první ročník australského Grand Slamu se konal roku 1905 v melbournském areálu Warehouseman's Cricket Ground pod názvem Australasian Championships. Toto pojmenování vydrželo do roku 1927, kdy se změnilo na Australian Championship. Dnešní podobu názvu nese od sezony 1969.
Kromě Melbourne, ve kterém se turnaj koná pravidelně od roku 1972, byla historickým dějištěm Australian Open také města Sydney, Adelaide, Brisbane, Perth, Christchurch (N. Zéland) a Hastings (N. Zéland). V roce 1972 byl jako stálé dějiště turnaje vybrán melbournský areál Kooyong Lawn Tennis Club.
Pohled na Kooyong Tennis Centre (zdroj: austadiums.com)
S tím, jak se turnaj rozrůstal, přestal areál na předměstí v Kooyongu stačit a bylo zapotřebí postavit větší a modernější sportoviště. Tím se stal Melbourne Park (původně známý jako Flinders Park), v jehož prostorech se první Australian Open uskutečnil v roce 1988 a koná se zde dodnes.
Od svého prvního ročníku se turnaj nehrál pouze ve válečných letech 1916 – 1918 a 1941 – 1945. Kromě válečných let se nehrálo ještě v roce 1986, ovšem to bylo z toho důvodu, že se rozhodlo o přeložení turnaje na leden. V roce 1985 se hrálo v prosinci. K zafixování lednového termínu došlo až po zvolení Melbourne Parku jako stálého dějiště. V dřívějších letech měl turnaj různé termíny. Vše se odvíjelo od místa aktuálního konání turnaje. Důležitou roli hrála např. specifičnost podnebí.
Výjimkou potvrzující pravidlo byl ročník 2021, jehož start byl z důvodu koronavirové pandemie odložen až na únor. Kvalifikace na něj se navíc hrály s třítýdenním předstihem v Dauhá a Dubaji.
Championships éra (do r. 1968)
Několik desítek let od začátku turnaje se ho zúčastňovalo velmi málo zahraničních hráčů. Důvodem bylo geogreafické položení Austrálie. Cesta lodí byla zdlouhavá a únavná. Prvními tenisty, kteří do Austrálie přicestovali letecky, byli až hráči daviscupového mužstva Spojených států v roce 1946.
Turnaj ve svých začátcích trpěl také nedostatečnou atraktivitou. Na území Australasie se tou dobou již hrávalo mnoho tenisových turnajů, kterým dávali hráči přednost. Vzdálenost a nepřílišný věhlas tak způsobil, že se jej někteří špičkoví tenisté nikdy neúčastnili. Až do roku 1969 se ho navíc směli účastnit pouze amatérští hráči.
V letech 1905 – 1921 se v rámci turnaje hrála pouze mužská dvouhra a čtyřhra. Ženské turnaje a smíšená čtyřhra se staly součástí Australasian Championships až roku 1922.
Open éra (od r. 1969)
Roku 1969 došlo poprvé k otevření turnaje všem hráčům bez výjimky, tedy i profesionálům. Tím začala tzv. otevřená éra (odtud „Open“ v názvu). Až do ročníku 1983 však stále řada těch nejlepších hráčů na turnaji absentovala. Hlavními důvody byly velká vzdálenost, nevyhovující termín (hrálo se v období Vánoc a Nového roku) a nízké finanční odměny.
Od roku 1988 se turnaj koná pravidelně v Melbourne Parku (dříve Flinders Park). Kromě toho došlo též k zafixování lednového termínu a ke změně povrchu – travnaté dvorce nahradil tvrdý povrch.
Nejúspěšnějším tenistou otevřené éry je s celkovými devíti tituly (všechny ze singlu) srbský tenista Novak Djoković. Ženám kraluje s dvanácti tituly (3x dvouhra, 8x ženská čtyřhra, 1x smíšená čtyřhra) Martina Navrátilová.*
Z českých zástupců jsou na tom se čtyřmi tituly nejlépe Jana Novotná (2x ženská čtyřhra a 2x smíšená čtyřhra) a Barbora Krejčíková (1x ženská čtyřhra a 3x smíšená čtyřhra).*
*Informace aktualizovány po ročníku 2022.
Vítězky ženské čtyřhry na Australian Open 2022 Kateřina Siniaková (vlevo) s Barborou Krejčíkovou (zdroj: outlookindia.com)
Dějiště Australian Open
Pravidelným dějištěm australského Grand Slamu se v roce 1972 stalo Melbourne, konkrétně areál Kooyong Lawn Tennis Club. Mezi předchozí dějiště Australian Open patřila také další australská města Sydney, Adelaide, Brisbane, Perth a novozélandská města Christchurch a Hastings.
Postupem času, jak se turnaj rozrůstal a jeho popularita rostla, přestalo sportoviště v Kooyangu pořadatelům vyhovovat a bylo potřeba zajistit větší a prostornější areál. Tím se od roku 1988 stal Melbourne Park (dříve Flinders Park), středisko melbournského sportu a zábavy, ležící ve stejnojmenném městě ve státě Victoria.
Centrum je provozováno společností Melbourne & Olympic Parks, pod kterou spadá také sousední multifunkční olympijský stadión. Část areálu nazvaná Yarra Park funguje samostatně. Mimo jiné zde sídlí také australský tenisový svaz.
Kurty v Melbourne Parku
V celém areálu je 39 kurtů, z toho 33 s tvrdým povrchem a 6 antukových. Pro soutěžní zápasy je využívána zhruba polovina z nich. Zbytek jsou tréninkové kurty. Od roku 2020 jsou kurty, na nichž se turnaj hraje, potaženy povrchem GreenSet.
Australian Open se v roce 2015 stal prvním Grand Slamem se třemi arénami opatřenými zatahovací střechou (pro případ deště či vysokých teplot).
Největším a hlavním kurtem s kapacitou 14 820 sedících diváků je Rod Laver Arena, jenž je vybaven i zatahovací střechou a vyjma tenisu bývá svědkem i jiných sportovních a kulturních událostí.
Rod Laver Arena (zdroj: austadiums.com)
Druhým největším kurtem je John Cain Arena postavený roku 2000. Kapacita je 10 500 diváků a, stejně jako centrální kurt, je opatřen zatahovací střechou.
Park obsahuje další čtyři velké kurty. Bývalý dvorec č. 1 nese jméno Margaret Court Arena po australské tenistce Margaret Courtové. Od roku 2015, kdy byla dokončena jeho rekonstrukce včetně instalace zatahovací střechy, činí jeho kapacita 7 500 návštěvníků.
V roce 2022 se poprvé hrálo v nové pětitisícové Show Court Areně. Tři tisícovky diváků se vejdou na kurty Show Court 2 a Show Court 3.
Přehled rekordů
V přiložené tabulce najdete přehledný seznam nejúspěšnějších tenistů a tenistek co do počtu získaných titulů na australském Grand Slamu.
Hráči jsou rozděleni do dvou období. Tím prvním je období, kdy byl turnaj otevřen pouze pro amatérské hráče (do r. 1968) a tím druhým tzv. open éra (od r. 1969), tedy doba, od kdy mohou na turnaji startovat též profesionálové.
Historicky nejvíce titulů z Australian Open má na svém kontě Australanka Margaret Court, jež získala celkem 23 pohárů (11x dvouhra, 8x ženská čtyřhra a 4x mix).
| |
|
|
|
|
|
|
| |
Muži od r. 1905 |
|
| |
Rekord |
Éra |
Hráč |
Počet |
Roky |
|
| |
Nejvíce titulů – dvouhra |
Do r. 1968 |
 Roy Emerson |
6 |
1961, 1963 – 1967 |
|
| |
Od r. 1969 |
 Novak Djoković |
9 |
2008, 2011 – 2013, 2015 – 2016, 2019 – 2021 |
|
| |
Nejvíce titulů – čtyřhra
|
Do r. 1968 |
Adrian Quist |
10 |
1936 – 1940, 1946 – 1950 |
|
| |
Od r. 1969 |
 Bob Bryan
Mike Bryan |
6 |
2006 – 2007, 2009 – 2011, 2013 |
|
| |
|
| |
Nejvíce titulů – mix
|
Do r. 1968 |
Harry Hoppman
Colin Long |
4 |
1930, 1936 – 1937, 1939
1940, 1946 – 1948 |
|
| |
|
| |
Od r. 1969 |
Jim Pugh
 Leander Paes
 Daniel Nestor |
3
|
1988 – 1990
2003, 2010, 2015
2007, 2011, 2014 |
|
| |
|
| |
|
| |
Nejvíce titulů celkově |
Do r. 1968 |
Adrian Quist |
13 |
1936 – 1950 (3x dvouhra, 10x mužská čtyřhra) |
|
| |
Od r. 1969 |
Novak Djoković |
9 |
2008 – 2021 (9x mužská dvouhra) |
|
| |
|
|
|
|
|
|
| |
Ženy od r. 1922 |
|
| |
Rekord |
Éra |
Hráčka |
Počet |
Roky |
|
| |
Nejvíce titulů – dvouhra |
Dohromady |
Margaret Court |
11 |
1960 – 1966, 1969 – 1971, 1973 |
|
| |
Do r. 1968 |
Margaret Court |
7 |
1960 – 1966 |
|
| |
Od r. 1969 |
Serena Williams |
7 |
2003, 2005, 2007, 2009 – 2010, 2015, 2017 |
|
| |
Nejvíce titulů – čtyřhra |
Do r. 1968 |
Thelma C. Long |
12 |
1936 – 1940, 1947 – 1949, 1951 – 1952, 1956, 1958 |
|
| |
Od r. 1969 |
Martina Navrátilová |
8 |
1980, 1982 – 1985, 1987 – 1989 |
|
| |
Nejvíce titulů – mix |
Do r. 1968 |
Daphne A. Cozens
Nell H. Hopman
Nancye W. Bolton
Thelma C. Long |
4 |
1924 – 1925, 1928 – 1929
1930, 1936 – 1937, 1939
1940, 1946 – 1948
1951 – 1952, 1954 – 1955 |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
Od r. 1969 |
 Barbora Krejčíková |
3 |
2019 – 2021 |
|
| |
Nejvíce titulů – celkově |
Dohromady |
Margaret Court |
23 |
1960 – 1973 (11x dvouhra, 8x ženská čtyřhra, 4x mix) |
|
| |
Do r. 1968 |
Nancye W. Bolton |
20 |
1936 – 1952 (6x dvouhra, 10x ženská čtyřhra, 4x mix) |
|
| |
Od r. 1969 |
Martina Navrátilová |
12 |
1980 – 2003 (3x dvouhra, 8x ženská čtyřhra, 1x mix) |
|
| |
|
|
|
|
|
|
Českoslovenští a čeští vítězové Australian Open
Vůbec první československou vítězkou australského Grand Slamu se stala v roce 1978 Renáta Tomanová, které se společně se svou americkou spoluhráčkou Betsy Nagelsen podařilo ovládnout ženskou čtyřhru.
Na Tomanovou navázala vítězstvím v singlu v roce 1980 Hana Mandlíková. Pražské rodačce se povedlo svůj úspěch zopakovat ještě v roce 1987. Dodnes je jedinou českou vítězkou dvouhry.
Konec osmdesátých a začátek devadesátých let patřil další skvělé tenistce Janě Novotné. Ta společně s Američanem Jimem Pughem zvítězila v letech 1988 a 1989 ve smíšené čtyřhře a v roce 1990 ovládla společně s Helenou Sukovou také ženskou čtyřhru. Suková ovládla ženskou čtyřhru také v roce 1992 se Španělkou Sánchez Vicario. Tato španělská tenistka ovládla AO i po boku Novotné, a to v roce 1995.
Prvním naším mužským vítězem AO se stal Ivan Lendl, který ovládl dvouhru v letech 1989 a 1990. Na jeho úspěch dokázal v roce 1998 navázat Petr Korda. Pro Kordu šlo v pořadí o druhé vítězství v Melbourne. O dva roky dříve totiž opanoval se Stefanem Edbergem také čtyřhru.
Dvojnásobnou vítězkou ženské čtyřhry je Lucie Šafářová, která zvítězila v letech 2015 a 2017 po boku Američanky Mattek-Sands. Ve čtyřhře se dařilo také Radku Štěpánkovi. Ten zde zvítězil v roce 2012 po boku Leandera Paese.
Čtyřmi tituly z Australian Open v řadě se může pochlubit Barbora Krejčíková. Ta zde v letech 2019, 2020 a 2021 triumfovala ve smíšené čtyřhře a roku 2022 zde společně s Kateřinou Siniakovou vyhrála také ženskou čtyřhru.
| |
Dvouhra – muži |
Dvouhra – ženy |
|
| |
- 2x Ivan Lendl (1989, 1990)
- 1x Petr Korda (1998)
|
- 2x Hana Mandlíková (1980, 1987)
|
|
| |
Čtyřhra – muži |
Čtyřhra – ženy |
|
| |
- 1x Petr Korda (1996)
- 1x Radek Štěpánek (2012)
|
- 2x Helena Suková (1990, 1992)
- 2x Jana Novotná (1990, 1995)
- 2x Lucie Šafářová (2015, 2017)
- 1x Renáta Tomanová (1978)
- 1x Barbora Krejčíková (2022)
- 1x Kateřina Siniaková (2022)
|
|
| |
Smíšená čtyřhra |
|
|
| |
- 3x Barbora Krejčíková (2019 – 2021)
- 2x Jana Novotná (1988, 1989)
|
|
|
Dvě čtyřnásobné vítězky Australian Open Barbora Krejčíková a Jana Novotná na společné fotografii (zdroj: cnn.iprima.cz)
Svůj druhý vyhraný Australian Open v kariéře si připsal španělský tenista Rafael Nadal. Ženskou dvouhru opanovala domácí favoritka Asleigh Barty a nadvládu domácích potvrdila v mužské čtyřhře dvojice Kyrgios – Kokkinasis, jež ve finále porazila další australský pár Ebden – Purcell.
Domácí měli zastoupení též ve finále smíšené čtyřhry, jenže nad síly Fourlis a Kublera byla francouzsko-chorvatská dvojice Mladenovic – Dodig.
Českému fanouškovi však největší radost způsobila naše dvojice Krejčíková – Siniaková, která ve finále ženského doublu porazila kazašsko-brazilskou dvojici Danilina – Haddad Maia.
| |
|
|
|
|
|
| |
Turnaj |
Vítěz |
Finalista |
Výsledek |
|
| |
Dvouhra – MUŽI |
 Rafael Nadal |
 Daniil Medvedev |
2:6, 6:7, 6:4, 6:4, 7:5 |
|
| |
Dvouhra – ŽENY |
Ashleigh Barty |
Danielle Collins |
6:3, 7:6 |
|
| |
Čtyřhra – MUŽI |
Thanasi Kokkinakis
Nick Kyrgios |
Matthew Ebden
Max Purcell |
7:5, 6:4 |
|
| |
|
| |
Čtyřhra – ŽENY |
Barbora Krejčíková
Kateřina Siniaková |
 Anna Danilina
 Beatriz Haddad Maia |
6:7, 6:4, 6:4 |
|
| |
|
| |
Čtyřhra – MIX |
 Kristina Mladenovic
 Ivan Dodig |
Jaimee Fourlis
Jason Kubler |
6:3, 6:4 |
|
| |
|
| |
|
|
|
|
|
