Český hokej patří ke světové špičce
Tohle není jen chvilková záležitost. Lední hokej u nás má silnou tradici a mezi nejlepší týmy světa patříme dlouhodobě, stačí se podívat na medailová umístění na dosavadních mistrovstvích světa. Do letošního roku máme na svém kontě 46 cenných kovů (34 jako Československo, 12 jako samostatná republika), z toho 12 zlatých (6 jako Česká republika). Lepší jsou v téhle statistice pouze 3 státy! Žebříčku vládne hokejová velmoc Kanada s padesáti medailemi (26 zlatých, 15 stříbrných a 9 bronzových). Po čtyřiceti sedmi mají další dvě tradiční hokejové země - Rusko (z toho 34 jako Sovětský svaz) a Švédsko.
První medaili jsme vybojovali hned na prvním mistrovství světa v roce 1920 v belgických Antverpách. Za Kanadou a USA skončilo tehdy Československo na bronzovém stupínku.
V historickém pořadí podle počtu medailí na olympijských hrách jsme za Kanadou, Ruskem a USA na skvělém čtvrtém místě.
Sport s přesahem do politických událostí
Ať chceme nebo ne, hokej je sport, který pro nás v historii měl mnohem větší rozměr než jen ten sportovní. Zapříčinil to komunistický režim, který tu po několik desetiletí panoval.
Legendární zápasy se Sovětským svazem byli pro české fanoušky mnohem více emotivní než zápasy proti jakémukoli jinému soupeři a každá výhra byla dvojnásobně sladká.
Připomeňme si jedny z nejpamátnějších zápasů z historie. Psal se rok 1969 a kvůli obavám o bezpečnost se světový šampionát přesunul z okupovaného Československa do Švédska. 21. března jsme ve vypjatém zápase porazili Sbornou 2:0. Další šok přišel o týden později, kdy ve druhém vzájemném utkání vyhrálo Československo 4:3 a promluvilo do bojů o nejcennější medaili. To, že jsme nakonec skončili „pouze“ na třetím místě za SSSR a Švédskem nebylo v očích veřejnosti tak důležité jako vítězství nad Sovětský svazem, které se stalo symbolem odporu a nesouhlasem s okupací. Obě vítězství vyvolala v okupovaném Československu bouřlivé oslavy, které na několika místech přerostly v demonstraci proti vládnoucímu režimu.
Další vypjaté souboje obou týmů následovaly hlavně v 70. letech, kdy se Československo stalo jedinou zemí, která dokázala Sovětům uzmout některé tituly mistrů světa (1972, 1976 a 1977).
Dnes již nejsou naše vzájemná utkání tolik prostoupená politikou jako tomu bylo v roce 1969, ovšem proti Rusku budou mít naše utkání vždy speciální náboj, a to především pro fanoušky, kteří mají život pod komunistickou diktaturou v živé paměti.
Nagano
Na olympijských hrách jsme doposud vybojovali „pouze“ jedno zlato, ovšem bylo to na hokejovém turnaji století, jak bývá turnaj v ledním hokeji na Zimních olympijských hrách v Naganu z roku 1998 označován. Tento přívlastek se zaryl do podvědomí hokejových fanoušků především tím, že na turnaji poprvé startovali hráči ze slavné NHL a měl to být turnaj především v režii kanadských a amerických borců. Oba severoamerické týmy však vyřadil outsider z České republiky, který korunoval svou famózní jízdu finálovým vítězstvím. Našim finálovým soupeřem nebyl nikdo jiný než Rusko, které jsme díky trefě Petra Svobody porazili 1:0.
Faktor Jágr
O jeho přínosu pro český hokej není třeba moc co dodávat. Historicky druhý muž pořadí kanadského bodování NHL (jediný Evropan v desítce nejlepších), dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, olympijský vítěz, dvojnásobný vítěz MS, pětinásobný držitel Art Ross Trophy (trofej udělovaná v NHL vítězi kanadského bodování) a v sedmačtyřiceti letech nejstarší aktivní hráč Tipsport Extraligy neustále přesvědčuje o své výjimečnosti. Jaromír Jágr zkrátka táhne a nejen pro hokejové nadšence je doslova modlou.
Národní sport?
Spor o to, co je v Česku národní sport číslo jedna, není jednoduché rozhodnout. Pokud bychom se na to dívali z pohledu registrovaných hráčů, tak je na prvním místě neotřesitelně fotbal. Tato situace už však není tak jednoznačná z pohledu fanoušků. Zatímco domácí fotbalové stadiony jsou vyprodané jen málokdy, a to i když hraje reprezentace, tak hokejové kluby nezájem fanoušků řešit nemusí.
Hokej má jednu nespornou výhodu, světový šampionát se hraje každý rok, a naše reprezentace hrává pravidelně o ty nejvyšší mety. To ve fotbale jsme se na světovém šampionátu nepředstavili již dlouhých třináct let a na EURU jsme ze základní skupiny postoupili naposledy v roce 2012.
Podívejme se na zajímavý graf z června roku 2017, kdy podle průzkumu Českého národního panelu, kterého se zúčastnilo 510 lidí mezi 18 a 65 lety, zvítězil v otázce národního sportu s poměrně drtivou převahou lední hokej.
